Jezuité postavili v odbojné Stráži šibenici

Jezuité postavili v odbojné Stráži šibenici

Tam, kde se dnes nachází ruiny bývalého družstevního lihovaru u Fähnrichova mlýna, postavili jezuité pro výstrahu šibenici. Mohli si to dovolit, vždyť je podporoval tehdejší majitel strážského panství Vilém Slavata. O tomto politikovi se dá s úspěchem tvrdit, že poté, co ho vyhodili z okna, vlezl zpět dveřmi.

Koželuh Matěj Krůšek z domku v Ruské ulici 183 jednoho večera roku 1869 vyprávěl, jak se ve Stráži nad Nežárkou ocitla šibenice. A co se o této jezuitské stavební památce podařilo vypátrat neúnavnému strážskému písmákovi Bohdanu Struskovi?

Kališníkům ze Stráže zakázali přijímat pod obojí

Roku 1600 bylo i v kališnické Stráži nad Nežárkou zakázáno přijímat pod obojí a z jezuitské koleje v Jindřichově Hradci sem byl vyslán na den sv. Kleta 26. dubna první katolický kněz Šimon Loucký z Počátek. Jezuité však tehdy ještě nebyli tak mocní, aby se ve Stráži příliš roztahovali a k lidem si dovolovali. Proto své kněze, kteří tu neměli lehké časy, pravidelně střídali. Farské pole tak zůstávalo ladem, až si je místní lidé mezi sebou rozdělili a sami na něm hospodařili.

Na lidi s šibenicí si jezuité troufli až po Bílé hoře

Po katastrofě na Bílé hoře 1620 za dalšího katolického faráře Augustina Vodáčka se však poměry přiostřily. To již byli jezuité všemocní a kromě toho za nimi stál i držitel strážského panství - zrádný Vilém Slavata - kterého předtím vyhodili čeští stavové z okna. Tak se samozvané Tovaryšstvo Ježíšovo vytasilo na lidi se šibenicí. Kališnické obyvatelstvo Strážska se jim kromě vrácení farního pole nejspíš zdráhalo odvádět i církevní desátky. Proto svolal rektor jezuitské koleje v Jindřichově Hradci místní předáky na strážskou radnici, aby tam s nimi ujednal, co přesně budou faráři a jeho pomocníkům odevzdávat.

Na šibenici u Fähnrichova mlýna se nakonec nikdo nehoupal

Strážáci moudře kapitulovali, než by se dali jezuitskými pochopy věšet. Beztak jich po Bílé hoře zbyla jen hrstka. "Tak jezuitská šibenice ve Stráži stála, až shnila, padla a na zemi dodělala," vystihl její osud patriot a kronikář Bohdan Struska. "Za 153 let po ní dodělala i jezuitská kolej, která z lásky ke Kristu tolik nepravostí po celých Čechách i ve Stráži natropila," připomněl ještě zásluhy řádu. Vydržování farářů církevními desátky bylo u nás zrušeno až v roce 1848.

Z písma strážského uvařily Textové lahůdky

Z jihočeské Stráže rovnou do zahraničí

Pokud už znáte Stráž nad Nežárkou a Strážsko, dopřejte si cenově výhodný zájezd do atraktivních turistických destinací. V případě objednávky přímo z těchto stránek podpoříte projekt Průvodce Strážskem a nebude vás to stát ani korunu navíc.