Kletba hrádku Fuglhaus

Kletba hrádku Fuglhaus 

Modrá růže pánů ze Stráže a z Ústí vykvetla i na břehu rybníka Klec u stejnojmenné vsi nedaleko jihočeské Stráže nad Nežárkou. Postavili si tu vodní hrádek Fuglhaus, který dnes připomínají jen valy a příkopy. Přesto muselo být malé roubené sídlo uprostřed jezerní říše učiněným pokladem. Ani mračna komárů neodradila panstvo od trvalého bydlení, naopak se odtud snažili jeden druhého vyštípat. Moc zakletá v klícce vyhasla až se smrtí panny ze Stráže.

Počátky malého hrádku u Klece halí mlhy času. Samotná víska se připomíná v roce 1388 jako majetek pánů ze Stráže, zatímco o zdejším rybníku téhož jména se poprvé píše až v roce 1503. Právě u něj na skalnatém pahrbku si Vítkovci z modré růže někdy na přelomu 14. a 15. století postavili nenápadné sídlo perfektně chráněné vodou. Nejstarší veřejnosti přístupná mapa z roku 1683 lokalizuje Fuglhaus na jakémsi poloostrově. Na vojenské mapě z 2. poloviny 18. století již spatřujeme ostrůvek, zatímco o století mladší záznam z třetího vojenského mapování znázorňuje podstatně menší rozlohu rybníka, kde se z ostrůvku opět stává poloostrov.

Jak vypadal hrádek Fuglhaus pánů ze Stráže a z Ústí

Pro ilustraci pravděpodobného vzhledu hrádku Fuglhaus v jižních Čechách byla použita zdařilá vyobrazení podobných staveb a jeden papírový model zemanské tvrze. K bližšímu prozkoumání mapových podkladů využijte proklikové odkazy.  

• Dešenická tvrz - kresba Karel Polák
• Dobrozemická tvrz
• Zemanská tvrz - papírový model, autor Richard Vyškovský
• Předloha k mapě rybniční soustavy na třeboňském panství 1683 
• 1. vojenské mapování 1764-1768
• Geometrický plán rybníků včetně Klece asi 1803
• 3. vojenské mapování 1877-1880

Dochovaný venkovní násep podle archeologů pravděpodobně zadržoval vodu rybníka a přes vzniklý vodní příkop vedla do hrádku jediná přístupová cesta v podobě mostu. Vnitřní hliněný násep byl vyšší a ze suchého příkopu za ním pak strmě vystupovalo samotné hradiště. Aby část panské rodiny sídlící na Fuglhausu nestrádala, příslušely k němu okolní prosperující vesničky Klec, Mláka, Kolence a také Novosedly nad Nežárkou.

Klec husitů vypálil kříž

Příslušníci rodové větve pánů ze Stráže a z Ústí si hrádek často navzájem prodávali nebo odkazovali. Počátkem 15. století si jej zakoupil Jan mladší z Ústí a Kamenice od Oldřicha taktéž z Ústí. V časech husitského povstání sdíleli Fuglhaus u Klece páni z Ústí společně s pány ze Stráže. Tehdy jej obýval strážský Václav, který jako většina příslušníků modré růže přijímal pod obojí a hájil zájmy kalicha. Proto není divu, že ho roku 1433 nebo 1434 napadl katolicky smýšlející příbuzný s červenou růží v erbu Oldřich z Rožmberka. Roubený hrádek vypálil, koně a dobytek zabavil a husitu Václava bez pardonu zajal. Spolumajitel Fuglhausu Jan z Ústí naštěstí nelenil a pohrozil Oldřichovi tvrdou odvetou ze strany Táborských. "Válka růží" tak zanedlouho skončila a propuštěný Václav se vrátil zpět domů na své kletecké hradiště. Na původních kamenných základech brzy vyrostl nový hrádek ze dřeva, došky pokryly krov a znovu se tu bydlelo jak v klícce.

Šestiprstý hofmistr neodolal Klece vábení

Neuběhlo 20 let a semeno sváru na Kleci opět vzklíčilo, tentokrát přímo mezi Ústím a Stráží. V předtuše blízkého skonu převedl Václav svou část na strážské bratrance Jana a Jindřicha, kteří ústeckého pána zřejmě krátili na majetkových právech. Ten si na ně postěžoval bývalému pleniteli tvrze Oldřichu z Rožmberka, ale nakonec jim svůj díl kleteckého zboží přenechal. Když po Janovi ze Stráže zdědily půlku Fuglhausu jeho dvě děti, syn Vašík si vodního sídla příliš neužil, brzy zemřel a na hrádku pak bydlela už jen sestra Eliška. Ani její šestiprstý strýček - slavný Jindřich ze Stráže a nejvyšší hofmistr Českého království - neodolal Klece vábení a roku 1465 se pokoušel získat ostrovní tvrz jen pro sebe. Čím mu hrádek učaroval je skutečně záhadou. Teprve po smrti Elišky, když bylo kletecké zboží definitivně připojeno ke Stráži, jakoby se kletba konečně zlomila. Opuštěný Fuglhaus ve vodách Klece pozvolna chátral, a když shnil poslední trám, nepohrdlo místní obyvatelstvo ani jeho kamennými základy. Ještě v 19. století se pahrbku u rybníka říkávalo "Na zámku".

z temných vod Klece vylovily Textové lahůdky