Krvavé záře nad Stráží nás varovaly
Krvavé záře nad Stráží nás varovaly
Stráž nad Nežárkou - Polární záře neobvyklé rudé barvy se nad jihočeskou Stráží objevovala vždy jako varování před velkými a krvavými změnami.
Co přinesla krvavá záře nad Stráží 1737
Strážský kronikář ji písemně zaznamenal 16. prosince 1737. V 9 hodin v noci pozorovali obyvatelé Stráže nad Nežárkou, jak od nedaleké jižní hranice s Rakouskem vystoupila rudá záře, která se pak táhla nad městečkem směrem k západu. Jak se její přízračný svit odrážel od padlého sněhu, vypadalo to, že je všude krev. V témže roce vstoupilo Rakousko-Uhersko, tedy i my, do války s Turkem. Pak následovaly osm let trvající války o rakouské dědictví. Příhraniční Stráži se bitvy stejně jako protahující vojska jakoby zázrakem vyhnuly, nicméně České království vykrvácelo územní ztrátou Slezska a Kladska.
Na co upozorňovaly krvavé záře ve Stráži nad Nežárkou roku 1870
Další krvavá záře 24. října roku 1870 zahořela nad městečkem opět kolem 9 hodiny večerní, tentokrát na severní obloze. Vypadala jako zhoubný požár. Jak zapsal tehdejší kronikář, objevila se v krátké době celkem pětkrát. A co se dělo vzápětí? Za pár dní 27. října se v celých Čechách rozpoutala vichřice, kterou nikdo nepamatoval. Poničila mnoho budov v Praze a ve Stráži doslova srolovala plech na střeše školy, jakoby to byla obyčejná plechovka. Vichr sfoukl střechy i z mnoha jiných domů a v obecním lese vyvrátil stovky stromů i s kořeny.
Papež se prohlásil za neomylného
A jaké pohromy krvavé záři roku 1870 předcházely? Ve Strážsku zničilo strašlivé červencové krupobití veškeré obilí a zmařilo také zelí a brambory. Pro samozásobitele vážný problém. O necelý týden později 18. července schválili stovky biskupů z celého světa velice podivnou papežskou bulu. Během jejich zasedání ve Vatikánu se venku rozpoutala příšerná bouře. V sále zavládla taková tma, že papež nebyl schopen přečíst potvrzení své buly. Přesto se na základě tohoto dokumentu prohlásil za neomylného. Den po uzákonění papežovi neomylnosti vypukla prusko-francouzská válka. Vzápětí se z Papežského státu stáhla francouzská posádka, která ho do té doby chránila. Ten následně zanikl a papežům zůstal jen pahorek Vatikán.
Válčilo se, průmysl bobtnal a zraněná Země zuřila
Po roce 1870 definitivně ztroskotaly snahy o zrovnoprávnění českých zemí v rámci Rakouska-Uherska. Přišel krach na vídeňské burze a celosvětová ekonomická krize. Všude se válčilo o svobodu a zuřila i matka Země. Výbuchy sopky Krakatoa v Indonésii zničily ostrov, vyvolaly obrovské tsunami a ovlivnily klima celé zeměkoule. Souběžně s tím běžela na plné obrátky průmyslová revoluce a zrodil se chemický průmysl. Tak povstal dnešní svět postavený na ropě, elektrické energii a drancování přírodních zdrojů. O zjevných souvislostech mezi těmito událostmi napříč planetou a varovnými zářemi tehdy málokdo přemýšlel.
Nebe ve Stráži nad Nežárkou krvácelo také v osudovém roce 1938. Brzy jsme se ocitli v Říši zla...
Z autentických záznamů sesrtavily Textové lahůdky
Přečtěte si také:
Jak nebe v Příbrazi ronilo krvavé slzy
Tak jako ve Stráži nad Nežárkou krvácelo nebe 25. ledna 1938 i nad jihočeskou Příbrazí. Ve večerních hodinách se začaly na severu objevovat bílé pruhy jako od reflektorů a poté obloha zčervenala.
Lidé se nejprve domnívali, že hoří les za Plavskem, byli však poučeni že se jedná o vzácnou polární záři. Ve skutečnosti to bylo varování před druhou světovou válkou...
Pokud vám chutnalo, objednejte si vlastní
Textové lahůdky
Potřebuje váš blog šťávu?
Křupavé texty a pikantní copywriting už nemusí být pouhý sen.
Textové lahůdky prostřou i na váš reklamní stůl.