Masakry, pandemie, katastrofy a Ufo 1620 / 2020

Masakry, pandemie, katastrofy a Ufo 1620 / 2020

Naše revolta proti diktátu římskokatolické frakce vyústila do třicet let trvající evropské války o víru a o trůny. Posviťme si proto na klíčové události, které provázel mor, neobvyklé astronomické jevy a kromě lidí v nich figurovaly přírodní katastrofy a patrně i Ufo. Snáze tak prohlédneme události 2020.

Evropa se počátkem 17. století otřásala v základech

Země soptila, zemětřesení postihovala dokonce i naše území, počasí se vymykalo kontrole a na nebi se zjevovaly polární záře, komety a podivné létající objekty. Kromě toho sužovaly lid morové epidemie a roku 1616 začala černá smrt řádit i na Moravě. Karavany, které před ní prchaly z Jindřichova Hradce, prosily již roku 1617 před branami Stráže o azyl. Ty, jež městečko nepojalo, byly posílány do vedlejší vsi Pístina.

Zemské škůdce jsme vyhodili z okna - posvítila jim kometa - 1618

Společensky neúnosná situace vyústila 23. května roku 1618 v pražskou defenestraci, která se stala zárodkem třicetileté evropské války. Z okna Pražského hradu vyletěli dva zrádní ministři i s písařem. Jedním z nich byl katolík Vilém Slavata, který tehdy držel strážské panství. Místní obyvatelstvo se však hlásilo ke kališnické víře a bojovalo proti katolickému útlaku již v dobách husitské revoluce. Defenestrací Slavaty přešlo Strážsko pod správu generálního sněmu kališnických českých stavů, které pak věnovaly jeho hospodářský výnos válkou postiženému Bechyňsku, Prácheňsku a Vltavsku. Koncem roku 1618 zvěstovala další problémy ohnivá kometa, která se od 24. listopadu zjevovala na obloze celých 55 dní.

• Rekonstrukce pražské defenestrace - Jak se odměňují škůdci země - hranné prohlídky

Když povstala Morava, spadlo Ufo - 1619

Rok po vyhození zemských škůdců z okna v květnu 1619 se k českému odboji připojili i stavové z Moravy. Záhy nato tam došlo k havárii létajicího objektu. V Národním muzeu uchovávají dobový kalendář Calendarium perpetuum oeconomicum s autentickým popisem této události. V úterý 11. června byl kolem čtvrté hodiny odpolední spatřen na obloze ve vsi Odranec u Nového Města hrozný div. Nejprve se objevilo jakési mračno velikosti mlýnského kola s vraty, na kterých bylo vidět erb s písmeny. Znenadání vše zmizelo v krvavém kruhu, ze kterého vyletěly tři rudé kříže. Ty chvíli manévrovaly po obloze a poté zmizely.

Celý úkaz provázel ochromující hluk, před kterým lidé i dobytek zaléhali k zemi. Pak třikrát zaduněla rána, jakoby vystřelil z děla a z rudého mraku vyletěly tři kusy kovu, které se jak ohnivé pochodně řítily k zemi. Než dopadly, vydávaly prý zvuk podobný hučení zvonů. Skoro devítikilový kus dopadl ještě žhavý přímo v Odranci. Lidé ho vypáčili asi z metrové hloubky sochorem, přičemž si někteří z nich popálili ruce. Menší kus pak našli kousek za vsí. Třetí kus, který viděli padat do lesa, nikdo nenašel. Oba artefakty neprodleně doručili ke svému pánovi Vilému Dubskému do Nového Města, kam si je pak přicházely prohlédnout celé zástupy. Dnes však nejsou zbytky havarovaného objektu k dohledání, protože zmizely neznámo kam.

Česká konfederace zatnula Vatikánu tipec

České stavy pokračovaly v nápravě pokroucených domácích poměrů. Za účasti všech zemí Koruny české byla další měsíc po záhadné havárii Ufo 31. července 1619 schválena Česká konfederace, která obnovila původní volenou monarchii. Odňala panovníkovi řadu pravomocí, které byly vráceny zpět do rukou stavů. Jimi volený král pak měl zajišťovat především reprezentaci a už nemohl vytvořit dědičnou vládnoucí dynastii. Všechny země Koruny české - Čechy, Morava, Slezsko a Horní a Dolní Lužice - obdržely stejná práva a směly se i nadále podílet na volbě svého krále. Jako státní náboženství byl uzákoněn protestantismus čili kališnictví a ruku v ruce s tímto opatřením byl požadován odchod uzurpátorského jezuitského řádu ze země. Následovalo sesazení fanatického Habsburka z trůnu a novým českým králem byl zvolen Fridrich Falcký, načež zrádný Slavata utekl za hranice.

Deviant plení Stráž - 6. dubna 1620

Římskokatolická frakce však tradičně projevila tuhý kořínek a vyslala do autonomních Čech svá vojska. S nimi k nám napochodoval i generál Baltazar Marradas. V březnu 1620 se marně pokoušel dobýt jihočeskou Třeboň. Když mu dorazily posily, vytáhl pro změnu na Jindřichův Hradec. V cestě mu stála Stráž nad Nežárkou, která však nebyla od podivné zkázy hradu obranyschopná. Navíc městečko těsně před Marradasem postihla morová rána. Když pak 6. dubna 1620 přitáhl, nebyl jeho vojsku kladen prakticky žádný odpor. Přesto dal Marradas celé sídlo vyplenit a neušetřil ani ženy s dětmi. Jakoby to nestačilo, vypukl po jeho odchodu ničivý požár. V zásadě tak přežili jen ti, kteří před vojáky utekli do lesů a liduprázdné zůstaly i vesnice v okolí. Zkáza strážního města a mnoha dalších se staly předzvěstí brzké zkázy celého království.

Kalich se postavil kříži u šesticípé Hvězdy na Bílé hoře - 1620

Osudová bitva mezi kališníky a katolíky začala v neděli 8. listopadu 1620 kolem poledne na návrší Bílá hora nedaleko pražských hradeb. Závěrečný útok soustředily katolické síly na pravé křídlo stavovské armády. To tvořil moravský pluk hraběte Jindřicha Šlika s najatými německými jednotkami a část pěšího pluku hraběte Thurna. Dobové svědectví popisuje, jak se stateční Moravané obětovali u hradební zdi letohrádku Hvězda do posledního muže. Na jejich hrdinskou smrt navazuje strážská pověst o šlechtici rusých vlasů, který tam s nimi padl. Místo svatby s krasavicí ze strážského zámku položil život při obraně vlasti.

Bílou horou však odpor stavů zdaleka neskončil, Valaši odolávali císařským dalších 24 let a řada stavovských posádek kladla tak tuhý odpor, že kapitulovaly teprve za slib svobodného odchodu. Válka brzy zachvátila celou Evropu a protahující protestantská vojska často nacházela podporu u domácích kališníků. Třicátá léta 17. století se nesla ve znamení selských povstání a stejně tak se rekatolizační šikaně bránili i měšťané. Katolické síly je ale nakonec utopily v krvi.

• Národní výstava k bitvě na Bílé hoře

Místo oslavy Slunce byla na programu černá magie - 1621

Poražený stavovský generál Jindřich Šlik se zachránil přechodem do císařských služeb, ale jeho příbuzný Jáchym Ondřej byl jako jeden z 27 vůdců stavovského povstání popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Obětní rituál naplánovali jezuité a cíleně pro něj zvolili datum letního slunovratu 21. června 1621. Společně s kolaborantem Slavatou přesvědčili pověrčivého císaře, že je nutné zinscenovat odstrašující proces. Císař byl prý odhodlán udělit všem milost, když mu ale jezuitský zpovědník pohrozil zatracením duše, zalekl se a zrušil pouze čtvrcení za živa.

Kališníky popravoval kališník

Krvavé jeviště hlídaly císařské jednotky, aby se nikdo nepokusil o záchranu odsouzených. Jatka začala v 5 hodin ráno přesně v momentě, kdy nastal slunovrat. Tehdy nastoupil na popravčí scénu kat Jan Mydlář, který byl jako kališník nucen utratit své souvěřence. Šlechtice stínal švihem, když před ním poklekli. Jako šestnáctý přišel na řadu věhlasný univerzitní profesor a lékař Jan Jesenský, který neušel mučení. Než se stal Mydlář katem, vystudoval právě u něj medicínu, tak se mu za krutá muka alespoň omluvil, pak mu vyřízl jazyk a následně ho zbavil pozemského trápení.

Po osmnáctém stětí byl už Mydlář tak vyčerpaný, že se musel změnit průběh popravy. Aby kat ulevil svým pažím, následovalo věšení měšťanských vůdců, které mělo původně přijít až na konec. Shromáždění lidé během pětihodinového masakru omdlévali a uťaté hlavy stavovských vůdců pak byly pro výstrahu vystrčeny ze Staroměstské věže.

Kdo postavil v rekatolizované Stráži obelisk?

Rok po černomagické popravě se Slavata opětovně ujal svých statků včetně strážského panství. Dosud neobjasněnou záhadu z těchto časů představuje místní obelisk. Podobné jehlany obvykle zakončené křížem vztyčovali s velkou pompou přívrženci římskokatolické frakce na rekatolizovaných územích a tentýž symbol bez kříže používali i příslušníci tajných řádů. Komu z nich připsat obelisk ve Stráži nad Nežárkou dosud nevíme, jisté však je, že jako energetický zářič může posloužit i dobrým věcem na rozdíl od jezuitské šibenice.

Kdo na pobělohorských čachrech zbohatnul?

Habsburský císař hned v prvních letech po Bílé hoře povolil výhradně římskokatolickou církev. Z toho plynoucí represe na kališnickém obyvatelstvu přinutily statisíce lidí k odchodu z Českého království. Většina majetku tak vystřídala pána. Během pobělohorských machinací, kdy se hrálo o celá panství, se obohatila především zahraniční prohabsburská šlechta, římskokatolická církev, jezuité a kolaboranti.

Země vyvrhla válečné stříbro a opět se válčilo

Když roku 1911 rozhrabával Jan Michal z Třeboňské ulice 174 ve Stráži nad Nežárkou na  zahradě krtiny, nalezl v zemi malý penízek. Hrabal proto dál a záhy narazil na další. Nakonec celou krtinu vyrýpl a objevil na jejím dně hliněný hrneček plný stříbrňáků z třicetileté války. Svůj poklad obratem prodal tehdejšímu majiteli strážského zámku hraběti Thun-Hohensteinovi a za pár let už se zase válčilo. V roce 1914 vypukla první světová válka.

Časová smyčka se opakuje 1620 / 2020

Počátkem 21. století se celá Evropa znovu otřásá v základech a opět se hraje o víru a o trůny. V roce 2013 stanul v čele římskokatolické církve jezuita Jorge Mario Bergoglio, aby záhy nato veřejně prohlásil, že je pro křesťany nebezpečné spojovat se s Ježíšem Kristem. Jezuitský papež se rovněž dovolává nastolení jediné totalitní světovlády, jediného náboženství a zavedení Nového světového řádu. A zatímco Evropa čelí invazi, líbá František nohy mužům, kteří nenávidí ženy a rádi by zotročili křesťany. Příroda se z posledních sil brání ekocidě, lidstvo vzdoruje od konce roku 2019 podivné covidové pandemii a v zásadě už se čeká jen na Ufo. Časové smyčky se zkrátka opakují tak dlouho, dokud je lidé neprokouknou a vědomě nezmění.

Červená pilulka na prolomení časové smyčky - 1 x denně před usnutím:

Všem křesťanům se vřele doporučuje spojovat se v srdci co nejvíce s Ježíšem Kristem a cíleně si představovat plodnou zem plnou včel a vonících lipových sadů, rozkvetlé louky, šumící lesy, obtěžkaná pole, úrodné zahrady a zvířátka všude, kam se podíváš.

Na posílení imunity uvařily Textové lahůdky

Sponzoři článku:

Vytváření příspěvků pro Strážácký blog je mravenčí práce. Údaje vychází z rozhovorů, terénního průzkumu a bádání v pramenech. Jako sponzor podpoříte rozvoj zábavné vlastivědy, náklady si odečtete z daní, získáte reklamu a dárek - prohlídku Stráže nad Nežárkou.