Měl kališník Jindřich ze Stráže šest prstů?

Na červeném mramorovém náhrobku v hradní kapli
u kostela ve Stráži nad Nežárkou je vyobrazen nejvyšší
hofmistr Českého království Jindřich ze Stráže a pán z modré Růže. Má tam šest prstů na rukou a od své smrti roku 1466 je pochován v podzemní kryptě. Šestiprstost bývá dědičná
a legendy ji podobně jako biblické příběhy přisuzují obrům
či nebeským učitelům Anunnakům.

V kališnickém kostele přijímal Jindřich ze Stráže pod obojí

Podobně jako většina obyvatel Českého království se i Jindřich hlásil ke kališnické víře. Kališníci si jako symbol zvolili kalich neboli svatý grál, ze kterého pil Kristus při Poslední večeři. V kališnickém kostele ve Stráži nad Nežárkou se proto sloužilo pod obojí až do roku 1600. 

Hofmistr Českého království Jindřich ze Stráže
byl prvním mužem v zemi hned po králi

Když vypukly boje o právo na svobodnou víru, zasáhl Jindřich opakovaně ve prospěch husitů. Jeho příbuzní páni z Ústí těsně před revolucí ukrývali mistra Jana Husa
a později se podíleli na budování biblického města Tábor. Jindřich také velmi podporoval českého krále Jiříka z Poděbrad. Ten mu po své korunovaci udělil úřad nejvyššího hofmistra Českého království a Jindřich se stal prvním mužem v zemi hned po králi. Spojenectví obou mužů zřejmě přerostlo v hluboké přátelství
a nejspíš proto dostal jeden z Jindřichovo synů jméno Jiřík, které se v rodě pánů ze Stráže do té doby nevyskytovalo. 

Jindřich ze Stráže sloužil během svého života celkem čtyřem králům. Na českém trůnu se před Jiříkem vystřídali ještě Zikmund liška ryšavá, Albrecht a Ladislav Pohrobek. Přestože se datum narození strážského Jindřicha zatím nepodařilo zjistit, lze logicky vyvodit, že přišel na svět někdy kolem roku 1400. Jako chlapec tak nejspíš zažil ještě krále Václava IV. - slavného syna ještě slavnějšího otce vlasti krále Karla IV. Právě tento fenomenální panovník obnovil kališnické přijímání pod obojí na svém hradě Karlštejn a celý svůj život zasvětil budování ekonomicky a především nábožensky nezávislých zemí Koruny české.

Pod Jindřichovo náhrobkem vede podzemní chodba

Během svého života financoval Jindřich přestavbu kališnického kostela ve Stráži nad Nežárkou a zřejmě k němu přistavěl hradní kapli s podzemní kryptou pánů ze Stráže. Jeho náhrobek byl později při výměně dlažby postaven k jižní stěně kaple, kde dosavadní měření detekovala vchod z krypty do podzemní chodby vedoucí až do bývalého Jindřichova hradu
a dnešního zámku ve Stráži nad Nežárkou.

Zprávy o šestiprstém Jindřichovi a pánech ze Stráže

Několik vozů naložených listinami a knihami ze zámeckého archivu bylo koncem 18. století nuceně odesláno tehdejší Klementinské knihovně v Praze. Místo průzkumu tam byly dokumenty složeny v kůlně, kde prý zplesnivěly. V rukou odborníků tak zanikly nejcennější prameny o pánech ze Stráže.

Brožura Jana Jůny - Vítkovci a jejich rod II. - Páni ze Stráže, 2014 - nabízí alespoň stručný přehled pánů ze Stráže včetně odkazů na související historické prameny.

Diplomová práce Petra Šťastného - Jindřich ze Stráže, jihočeský šlechtic doby husitské a poděbradské, 2006 - rovněž obsahuje množství odkazů na prameny, kde se
o šestiprstém Jindřichovi najdou alespoň torzální zmínky.

Pod obojí způsobou uvařily Textové lahůdky

Z české Stráže rovnou do zahraničí

Pokud už znáte Stráž nad Nežárkou a Strážsko, dopřejte si cenově výhodný zájezd do atraktivních turistických destinací. V případě objednávky přímo
z těchto stránek podpoříte projekt Průvodce Strážskem a nebude vás to stát ani korunu navíc.