Obecní jatka vznikla ve Stráži na pozemku č. 666
Obecní jatka vznikla ve Stráži na pozemku č. 666
Zdravotní úřady dotíraly na strážské řezníky, aby si každý postavil své vlastní hygienické jatky. Neustálé odkládání řezníků vedlo roku 1903 ke stavbě jatek obecních. Budova smrti byla ve Stráži nad Nežárkou částečně zřízena z hasičské kůlny a částečně vyrostla na pozemku s příznačným číslem 666.
Lokální produkce uspokojovala lokální trhy
Porážku v nových jatkách zahájil ještě téhož roku
28. prosince 1903 místní řezník Josef Hronza rodem
z Deštné. Všichni strážští řezníci si obecní jatka pronajímali na předem určené dny, kdy sem přiváděli svůj dobře vykrmený dobytek. Na rozdíl od dnešního dobytka si tato zvířata až do poslední chvíle užívala poklidného života. Když přišel den D, prošla se z místních stavení na místní jatka, kde je mistr řeznický bez zbytečných průtahů čistě zbavil života. Záhy se jejich maso objevilo na místních pultech, kde si ho s chutí zakoupili místní občané. O této pokročilé lokální produkci si dnešní dobytek může nechat zdát, stejně jako masoužroutská populace.
Lokální pracovní síla si dala záležet, vždyť stavěla pro sebe
A jak společná jateční výstavba probíhala? Stavební materiál poskytla obec, zatímco se
o zednické, tesařské
a pokrývačské práce postaral stavitel Josef Krejčí
z nedalekého Chlumu. Nezbytnou studnu vykopali strážší zedníci
a zámečnické potřeby dodal zdejší mistr Václav Stach a ještě hradecký zámečník František Matzek. Celkový náklad na strážský chrám krve tak obnášel necelých 11 tisíc Korun. Hotová jateční budova pak převzala č. p. 136 po takzvané Lukšově chaloupce u nedalekého Šimanovského dvora, která byla zbourána někdy v 70. letech 19. století.
Od zahájení stavby jatek to k první porážce ve Stráži roku 1903 netrvalo ani rok
Naši předkové zmákli jatka v roce 1903
svépomocí z čistě přírodních materiálů. Obešli se bez dotací, zahraničního kapitálu i levné námezní síly z rozvojových zemí. Setkali se u dobrého místního piva v lokálním hostinci, dali hlavy dohromady, a za pár měsíců už se ve Stráži vesele poráželo přesně podle nových hygienických předpisů. Podobně vyspělá kooperace soukromých a obecních subjektů se v současnosti jeví nedosažitelně. Za předpokladu, že by k ní přeci jen došlo, by bylo v první řadě nezbytné vyhrát několik let trvající papírovou válku
s nejrůznějšími úřady. Řadu dalších měsíců, možná i let, by si pak vyžádal samotný proces vysoutěžení stavební firmy...
Předkové by s domácí jitrničkou v ruce jen nevěřícně kroutili hlavou.
Z dobových a současných záznamů uvařily Textové lahůdky