Rytíře na Stráži chránil jelen se zlatými parohy

Bílý jelen odpradávna vyháněl zlatými parohy temnotu z hlubin země, kam se ukryla v podobě plaza. A tak nepřekvapí, že vyzbrojen parožím Slunce, doprovázel i tajemné rytíře z Liběchova a ze Stráže, kteří se podíleli na obraně středu Evropy. Rychlonohý král lesa rovněž vládl časoprostorem a stal se symbolem Ježíše Krista, který přišel stejně jako on vysvobodit Zem sevřenou hadem. Možná právě kvůli tomu zasáhl hrad ve Stráži nad Nežárkou magický blesk a chrabré rytíře nám donedávna připomínaly jen náhrobky z mramoru. Průvodce Strážskem je však znovu povolal do života. Na závěr článku vám nabízíme hypotézu jejich přežití v poddanské populaci.

Fraňkové z Liběchova bránili střed země

Písemná zmínka o Liběchově v dnešním Středočeském kraji z počátku 14. století připomíná rytíře Dominika a jeho dva syny. Z vodní tvrze u řeky Labe tam jejich rod střežil bezpečí na odbočce polabské zemské stezky až do roku 1403, kdy panství prodali. Za několik let získal liběchovskou tvrz kališník Jindřich Škopek z Dubé, který zde poskytl azyl svému příteli Janu Husovi. Odtud se pak mistr přesunul na Kozí hrádek k dalším spojencům - jihočeským pánům z modré růže. Fraňkové z Liběchova se roku 1440 na rodnou tvrz ještě nakrátko vrátili, ale křídlonohý jelen je vzápětí přesunul časem i prostorem neznámo kam. Na místě jejich strážní tvrze dnes stojí barokní zámek Liběchov, který by dobylo i malé dítě. O původním strategickém účelu místa však vypovídá vojenský bunkr v zámeckém parku, který tu vyrostl před druhou světovou válkou jako součást vnitřního opevnění středu země. Nachází se na linii pevností, která protínala Čechy od severní Stráže pod Ralskem, přes Liběchov až po jižní Stráž nad Nežárkou.

Jak rytíře z Liběchova povolal král lesa na stráž jihočeské hranice

Nesouvislá zpráva z roků 1516 a 1519 zmiňuje Václava Fraňka z Liběchova jako starousedlého liběchovského měšťana. Úplně jiný záznam z opačného koutu Čech oznamuje, že si Václav Franěk z Liběchova roku 1518 zakoupil hrad s panstvím ve Stráži nad Nežárkou od kališnických bratří Vencelíků z Vrchovišť. Tak se obránci středu Čech přesunuli na vartu k jihočeské hranici, kde zestárlého Václava asi 1534 vystřídal jeho syn Jindřich Franěk z Liběchova a ze Stráže. Tento podnikavý rytíř s jelenem ve znaku zmnožil v roce 1554 rodinné jmění ještě o Slatiňany, a když pak roku 1560 skončila i jeho životní pouť, starala se o majetek a jejich dva syny ovdovělá Aléna z Hodkova. Poklidného stáří se však nedočkala.

Posvátného jelena na Stráži zasáhl magický blesk

Společně s ostatními pozorovala Aléna v lednu 1570 zlověstnou polární záři, která zaplála nad celými Čechami. Za děsivé bouře téhož léta jí blesk vypálil střechu nad hlavou a společně s hradem ve Stráži nad Nežárkou definitivně padla jižní obrana srdce Evropy. Zhruba pět let po katastrofě Aléna umírá a její mladší syn Jan dědí Slatiňany s hrádkem Rabštejnkem. Obratem je však prodává a beze stopy mizí. Starší Václav vyměňuje Stráž s Janem starším z Lobkovic za novohradské panství v Jimlíně u Loun. Fraňkové z Liběchova a ze Stráže se tak vrací zpět na severozápad Čech. Václav zde pokračuje v přestavbě Nového hradu na renesanční zámek, ale jeho syn Adam Franěk z Liběchova sídlo 1588 prodává. Paradoxně právě Adamem se z časoprostoru ztrácí vladykové, kteří pod ochranou jelena se zlatými parohy střežili bezpečí Českého království.

• Požár hradu ve Stráži nad Nežárkou signalizovala polární záře
• Hradní kaple a kostel ve Stráži nad Nežárkou
• Jak se za Fraňků vařilo na Stráži pivo

Jako mávnutím kouzelného proutku kontaktovala Průvodce Strážskem po zveřejnění tohoto příspěvku rodina lékaře Karla Fraňka z Vysoké u Příbramě. Podařilo se jim vypátrat své předky až do 17. století. Vše nasvědčuje tomu, že po bitvě na Bílé hoře přežili záhadní rytíři v poddanské populaci. Tuto hypotézu vám přinášíme na konci článku. Nyní ještě zůstaneme u nekropole Liběchovských ze Stráže.

Zlaté parohy spí v kryptě zasvěcené přemožiteli Satana

Dnes nám tajemné rytíře připomíná jen šestero náhrobků z bílého mramoru v hradní kapli u kostela ve Stráži nad Nežárkou. Právě tato kaple byla svými staviteli a věrnými stoupenci Svatého grálu - pány z modré růže - zasvěcena archandělu Michalovi. Tento bojovník světla porazil během hvězdné války na nebi démonického hada. Nemrtvá obluda se pak zřítila na Zem, kde od té doby pokřivuje říši lidí. Proto ji z hlubin modré planety, kterou sevřela do škrtící smyčky, odnepaměti vyhání jelen se zlatými parohy.

Náhrobek rytíře Jindřicha Fraňka z Liběchova a ze Stráže

Vstoupíme-li do kaple ve Stráži nad Nežárkou venkovním portálem, uvidíme na pravé zdi silně ochozený náhrobek rytíře Jindřicha Fraňka, který tu spočinul roku 1560. Do mramorové desky je vytesán polokruhovitě zaklenutý výklenek. V jeho dolní části najdeme štít s půl jelenem ve skoku, kterého Fraňkové nosili na modrém poli. Badatel Zátka předpokládá, že nahoře býval štít završen rytířskou přilbou. Z klenotu na vrcholu přilbice se podle něj vzpínal bílý jelen. Nic z toho ale není dnes patrné. Jediné, co můžeme dosud pozorovat, jsou částečně ošlapané fafrnochy - pláště, které rytířům splývaly z vrcholu přilbice na záda. Ty se spirálovitě vinou po obou stranách štítu a jsou zakončeny jemným listovím. Nápis po stranách náhrobní desky a nad obloukem je bohužel zcela otřený.

Ženy rytíře erbu půl jelena jsou zakleté v mramoru

Na protější stěně kaple, kudy se vchází do kostela, stojí blíže k oltáři bílý mramorový náhrobek šlechtičny oděné do volných nařasených šatů. V horních rozích náhrobku poletují dva okřídlení andílci. Podle tehdejší módy zdobí krk paní z Liběchova a ze Stráže vysoké okruží a její hlavu na podušce se střapci kryje hedvábný šátek. Ramena zvýrazňují nabírané rukávy a kolem zápěstí se vlní krajka. V dlaních položených na solaru drží žena modlitební knihu a v nohách po pravé straně najdeme téměř do hladka ochozený štít s jelenem v oválném vavřínovém věnci. Z původního nápisu rozluštíme jen dvě slova nahoře - ta Tisiczeo. Přesto je do tohoto mramoru s největší pravděpodobností zakleta Aléna z Hodkova - druhá žena rytíře Jindřicha Fraňka Liběchovského ze Stráže - očitá svědkyně magického útoku na strážní hrad.

Na téže straně kaple hned u dveří do kostela stojí ještě druhý, velmi podobný ženský náhrobek. Této paní z Liběchova a ze Stráže splývá z hlavy přes ramena jemný závoj. Přioděna do volného šatu sní svůj věčný sen na podušce se střapci a v nohách jí nechybí vavřínový věnec obkružující erb půl jelena. Z nápisu je možné rozluštit pouze část vpravo dole - franika z libiechowa w panu tudy. Z dostupných souvislostí můžeme usuzovat, že se jedná o Jindřichovo první ženu, kterou pochoval k jejich třem předčasně zesnulým dětem.

Liběchovská panna se na Stráži muže nedočkala

O stejnou zeď, ovšem z druhé strany dveří do kostela se opírá menší náhrobek, kde je do výklenku vytesána dívka v těsném živůtku s nabíranými rukávy a stojatým límečkem. Její panensky útlý pas kontrastuje s bohatě řasenou sukní a z hlavy jí splývá dlouhý závoj až na záda. Ruce má založené na pupku a po její pravici spatřujeme známý štít s bílým jelenem Fraňků z Liběchova a ze Stráže. Z nápisu přečteme slovo nahoře - Leta - a na straně - Jindrzicha z libiechowa a na. Rytířova dcerka v ženu bohužel nedospěla.

Dva hošíci vyhasli dřív, než pozvedli meč Strážců

Vedle dívky přímo proti oltáři u vstupního portálu jsou vedle sebe ještě dva malé bělostné náhrobky. Na jednom spatřujeme batole s kulatým obličejem a vlásky sčesanými dozadu, které se mu nad oušky stáčí vzhůru. Robě má dlouhé volné šatečky nabírané v ramenou zakončené a u dlaní krajkami. Hlavičku má položenou na čtyřhranném polštáři s ozdobnými střapci. Jeho levá ručka leží volně přes pupek zatímco pravá drží rodový štít.

Na druhém náhrobku je v polokruhovitě zakončeném výklenku hošík, kterého rodiče na poslední cestu přioděli do krátké nařasené suknice, přilehavé haleny se stojatým límečkem a jednoduchých střevíců. Vlásky má podle tehdejší módy stejně jako bratřík zastřižené u oušek, kde jsou nakulmovány vzhůru. Ruce má chlapec zkřížené na pupku a po pravici vidíme erb Fraňků z Liběchova a ze Stráže. Z nápisu nám přes moře času zůstalo slovo nahoře - Leta - a po straně - Jindrzicha franika z libiechowa a na.

Z pěti dětí Jindřicha Fraňka dorostli jen synové Václav a Jan, kteří z vypálené Stráže odešli a jejich náhrobky tak mohou být ukryté někde jinde v Čechách. A tak končí vyprávění o rytířích, které chránil jelen se zlatými parohy. Průvodce Strážskem vám děkuje za pozornost a vy směle prozkoumejte další záhady jihočeského příhraničí. Také jste srdečně zváni na prohlídku Stráže nad Nežárkou.

Do mramoru vytesaly Textové lahůdky

Místo daní sponzorujte Průvodce Strážskem

Vytváření příspěvků pro Strážácký blog je mravenčí práce. Údaje vychází z rozhovorů, terénního průzkumu a bádání v pramenech. Jako sponzor podpoříte rozvoj zábavné vlastivědy, náklady si odečtete z daní, získáte reklamu a jako dárek prohlídku Stráže nad Nežárkou.