Slovanské mohyly ve Stráži nad Nežárkou a slunovrat
Slovanské mohyly ve Stráži a slunovrat
Slovanské pohřební mohyly se nachází kousek za městem Stráž nad Nežárkou poblíž staré cesty vedoucí směrem na Třeboň. Strážní hradiště si místní Slované postavili na ostrohu nad řekou, kde později vyrostl kamenný hrad Vítkovců a dnešní zámek. Jejich slovanskou svatyni na silovém místě časem vystřídal kališnický kostel.
První archeologický průzkum strážských mohyl provedl v 19. století Jindřich Richlý a jejich podrobný zákres z roku 1914 obsahuje také městská kronika. Současní archeologové v nich nalezli zbytky keramiky zdobené tradiční slovanskou vlnovkou.
Pohřebiště předků zamořuje odpad a obklíčili ho těžaři
Od roku 1969 ohrožuje slovanské hroby u Stráže nad Nežárkou masivní těžba písku, která
v jejich těsné blízkosti
pokračuje dodnes. Dochází tak k nenávratné likvidaci přirozených pískových filtrů, které čistí vodu. Strážsko je totiž nedílnou součástí sousedního Třeboňska, které slouží jako zásobárna pitné vody pro střední Evropu. Informační tabule těžařů tento fakt přirozeně nezmiňují. Kromě toho byla hned za mohylami založena skládka odpadu. O nárůstu nádorových a jiných onemocnění u okolní populace se jen opatrně šeptá.
Slované žili v souladu se zemí
Staří Slované se řídili přírodním kalendářem zvaným Kolovrat a slavili čtyři klíčové astronomické svátky v roce, kterými jsou dvě rovnodennosti a dva slunovraty. Uvědomovali si, že je živí země, a proto s ní žili v souladu. Podobně jako indiáni považovali za svou povinnost bránit zem před drancováním a předávat ji svým dětem v pořádku. Po vnuceném přijetí takzvaného křesťanství se domorodé tradice Slovanů
pokoušeli vymýtit misionáři. Nejsilněji vžité obyčeje, kterých se lidé nehodlali vzdát, alespoň překryli zástupnými svátky
a církevními idoly. Tak se například vyvinuly Vánoce. Místo návratu Slunce během zimního slunovratu se oslavuje příchod zářícího spasitele.
Badatel Zdeněk Ordelt obnovuje slovanské obyčeje
Obnově původních slovanských tradic na území České republiky se již řadu let věnuje badatel a člen kongresu ECER Zdeněk Ordelt.
Úzce spolupracuje s renomovanými etnografy
z ostatních slovanských zemí a své poznatky pravidelně prezentuje prostřednictvím internetové televize
Cesty k sobě.
Z čirého slovanství uvařily Textové lahůdky