Turibiovy křížky chrání strážskou zvonici
proti hromobití

Zvonice ve Stráži nad Nežárkou je s největší pravděpodobností původní opevňovací bašta předhradí. Na rozdíl od zbytku středověkého opevnění
ji před zbouráním zřejmě uchránilo její druhotné využití jako kostelní zvonice. Kromě toho se během rekonstrukce roku 1861 ukázalo, že před úderem blesku ji zas chrání takzvané Turibiovy křížky. 

Obrannou baštu z kamene nastavili cihlami

K přestavbě zvonice přistoupila strážská obec po dokončení přilehlé školy v témže roce. Stavební plán vypracoval již v roce 1859 inženýr Gaube
z ministerstva, jehož realizaci pak roku 1861 řídil chlumský stavitel František Krejčí. Samotné práce provedl místní občan Vojtěch Karlík. Původní čtyřrohá stavba z lomového kamene byla zvýšena osmirohou cihlovou nástavbou. V místech nově vzniklého zdvojeného okna se před úpravou nacházela dvě samostatná okna a ta zbývající v nižších kamenných patrech zvonice pak bývala čtyřrohá a větší (viz fotogalerie dole pod textem).

"Sláva vlasti české!",  zvěstuje zpráva v čase

Stavba šla vlastencům pěkně od ruky a tak se k večeru
v úterý 17. září 1861 pustili do zdvihání hlavního trámu
k novému krovu. Ten je vytesán ze sosnového dřeva
z dolního strážského lesa. Hotový krov následně pokryl plechem hradecký klempíř Hynek Nušl.

Během přestavby došlo i na pozlacení původního železného kříže a zacelení starých bitevních průstřelů
v měděné makovici pod ním. Oba artefakty
i s korouhvičkou se vrátily zpět na střechu zvonice během čtvrteční slavnosti 10. října. Shromážděným občanům byla přečtena památní listina, kterou pak strážští vlastenci vložili společně s papírovou zlatkou
a několika žurnály do pouzdra v makovici. Svůj vzkaz ukončují prosbou o náš blahobyt a loučí se s námi zvoláním: "Sláva vlasti české, sláva slovanskému národu!"

V kříži strážské zvonice je ukrytá mince ze 16. století

Vlastenecká rekonstrukce strážské zvonice přispěla
i k několika pozoruhodným nálezům, které věrně zdokumentovala tehdejší archeologická komise České akademie pro vědy, slovesnost a umění (po kliknutí na odkaz srolujte na str. 364). Díky tomu víme, že by na otočné korouhvičce pod křížem měl být uveden monogram KM a letopočet 1674, kdy byl celý kříž včetně již zaniklé barokní střechy zhotoven. Do třetice by se na korouhvičce měly nacházet obrázky apoštolů Petra
a Pavla, kterým je zasvěcen kostel pod zvonicí. Dvojitý kříž nám má rovněž připomínat dobu, kdy strážská fara náležela přímo k pražskému arcibiskupství. Během přestavby 1861 byly v dutém vršku kříže objeveny staré mince, z nichž je nejstarší třígrošák s podobiznou pruského knížete vyražený roku 1543.

Turibiovy křížky mají strážskou zvonici ochránit před úderem blesku

Kromě peněz se v kříži ukrývaly ještě tři mosazné arcibiskupské křížky a čtyři malé dřevěné křížečky zdobené drátěnými cvoky. To jsou takzvané Turibiovy křížky, které v 16. století vyráběl asturský biskup Turibius z levého ramene svatého kříže jako talisman proti hromobití
a kouzlům. Pravé Turibiovy křížky se od těch falešných údajně poznaly podle toho, že se po vložení do vody potápěly. Posledními poklady ze strážské zvonice pak jsou ozdobné sklíčko ve stříbrném kroužku a vosková pečeť, na které je z jedné strany vytlačené bičování Krista
a z druhé pak velikonoční beránek. Aby nás předkové o tyto "zprávy v čase" neochudili, vrátili je zpět do dutého kříže, kde se nachází dodnes.

Středověká bašta bývala nižší než současná zvonice

A jak vypadala strážská zvonice a dřívější obranná bašta v pobělohorské době, když na ní jezuité vztyčili kříž, zatímco pyšný staročeský hrad pustl? Od země až po střechu prý měřila
19 a 3/6 sáhu a zakončovala ji cibulovitá barokní báň. Krov zvonice tehdy pokrýval červeně natřený šindel.

Z autentických záznamů uvařily Textové lahůdky

Ilustrace: Renesanční obraz Stráže nad Nežárkou pochází z legendárního triptychu Dělení růží, který je k vidění na zámku v Telči a k účelům zkoumání v rámci projektu Průvodce Strážskem jej poskytl Národní památkový ústav.