V kostele sv. Petra a Pavla
ve Stráži nad Nežárkou se přijímalo pod obojí

Slovanskou svatyni ve Stráži nad Nežárkou časem nahradil kostel. Strážci srdce Evropy jej však postavili jako kališnický a až do roku 1600 zde přijímali pod obojí způsobou.

Koncem 13. století byl dřevěný kostelík pravděpodobně zbudován zároveň se strážním hradem z kamene a dodnes v sobě skrývá řadu gotických skvostů - klenuté oltářiště, svatostánek na víno
a hostii, gotický oltářní stůl, sošku Madony s Ježíškem, také křtitelnici anebo kamennou kropenku u vchodu. Kněz a historik Jaroslav Schaller zde dokonce nalezl a popsal náhrobek
s letopočtem 1061.

Hradní kapli ke kostelu přistavěl kališník
Jindřich ze Stráže  

K další přestavbě kostela došlo buď kolem roku 1413 anebo 1431 během panování slavného Jindřicha ze Stráže, který se později stal nejvyšším hofmistrem Českého království za krále Jiříka z Poděbrad. Tento Jindřich z rodu Vítkovců se společně s obyvatelstvem strážského panství a přifařených obcí hlásil ke kališnické víře. Gotická loď kostela však nebyla ani tentokrát zaklenuta gotickým žebrovím, přestože na něj byly zvenku připravené mohutné opěrné pilíře. Namísto toho vznikl rovný dřevěný strop, který vydržel neuvěřitelných 500 let až do zbourání lodi roku 1913. Gotický strop byl sice shnilý, avšak dřevo z původního krovu bylo zcela zdravé a přečkalo by věky.

U jižní stěny kostela nechal Jindřich postavit gotickou hradní kapli a pod ní vznikla krypta pánů ze Stráže.  

Strážci srdce Evropy přijímali pod obojí až do roku 1600 

Kališník Jindřich ze Stráže spočinul roku 1466 v rodové kryptě a v duchu jeho odkazu přijímali strážci srdce Evropy ve svém kostele až do roku 1600 pod obojí způsobou. To znamená, že během mše pojedli chléb v podobě hostie jako symbol Kristova těla a popili víno z kalicha jako symbol přijetí Kristovi krve. Kališníci tím dávali najevo, že skutečný bůh je laskavý a netrápí své děti hladem či žízní. Skutečný bůh vám totiž dává jíst i pít. Obyčej příjímání pod obojí si však od
14. století vyhradila katolická církev pouze pro sebe, zatímco ostatním lidem dovolovala přijímat pouze hostii takzvaně pod jednou. S tímto bezprávím nesouhlasil ani slavný král Karel IV., který obnovil přijímání pod obojí na svém hradě Karlštejně.

Jezuité zničili písemné záznamy kališníků ve Stráži

Dokud byl majitelem strážského panství Petr Vok z Rožmberka, příslušník Českobratrské víry, přijímalo se v místním kostele stále pod obojí.
Za patronátu Adama II.
z Hradce byl zřejmě roku 1596 na přání jezuitů dodatečně přistavěn kůr, který v kališnickém kostele tradičně chyběl. Jáchym Oldřich z Hradce pak roku 1599 vypověděl z celého panství včetně Stráže všechny nekatolické kněze a zakázal pohřby nekatolíků na hřibově. Tak jako všude jinde, kde se jezuité zmocnili fary, zničili i ve Stráži nad Nežárkou veškeré předchozí záznamy, pamětní listiny a matriční knihy, aby po našich slavných předcích nezůstalo ani památky a my jsme po několika generacích zapomněli, kdo jsme a že jsme vyznávali jinou víru než katolickou. Zdejší farní kronika
z tohoto důvodu začíná až rokem 1600, kdy do Stráže přišel první katolický kněz. 

České stavy se 1618 vzbouřily proti římskokatolickému útlaku

Rostoucí porušování náboženské svobody vyústilo v povstání, vyhození světských kolaborantů roku 1618 z oken Pražského hradu a vykázání jezuitů ze země. Ti se bohužel vrátili zpět již v roce 1620 po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře a o pár let později vydal habsburský císař Obnovené zřízení zemské, kde uvádí, že v Čechách nestrpí jinou víru, než katolickou. Od té doby u nás měli jezuité volnou ruku a tak rekatolizovali, cenzurovali
a pálili vše, co se jim nehodilo do krámu. Strážáci stejně jako obyvatelé přifařených obcí vnucenou víru naoko přijali, ale přestali chodit ke zpovědi. Roku 1690 neodevzdalo 80 lidí své zpovědní lístky místnímu jezuitskému faráři. Také jejich účast při okázalých římskokatolických parádách byla na Strážsku velmi nízká.

Svatba duchů spasila zakleté kališnické milence

Dvě stě let po bělohorské bitvě roku 1820 došlo ve starém kališnickém kostele ve Stráži nad Nežárkou ke svatbě duchů. Farář s kostelníkem tu vysvobodili zakleté duše stavovských milenců, jak vypráví pověst roku 2020.

Nejen ze strážské kroniky uvařily Textové lahůdky