Vlastenecká kašna a její napájení vodou
ve Stráži nad Nežárkou

Když bylo velké náměstí (dnes E. Destinnové) ve Stráži nad Nežárkou kolem roku 1870 vydlážděno kamenem, opatřili ho vlastenci novou kašnou. Městečko má celkem tři kašny, které tvoří kaskádu a díky pamětníkům se podařilo vypátrat jejich původní napájení vodou. Ekologicky a velmi levně fungovalo několik století.

Zdobné kašny sloužily jako zásobárny užitkové vody a také k napájení zvířat během dobytčích trhů, které se na náměstí pravidelně pořádaly.

Voda do kašen natékala podzemním potrubím a samospádem

Ve Stráži nad Nežárkou přivádělo vodu do kašen dřevěné potrubí, které vedlo pod zemí od rybníka Budka. Ten se nachází za městem a je výše položený, díky tomu z něj voda proudila samospádem. Samotné kašny jsou rozmístěné tak, aby se nacházely pod sebou a voda tak přepadala z jedné do druhé. Z nejníže položené kašny na Malém náměstí pak odvádělo potrubí vodu směrem k řece, která se tak vracela do svého přirozeného koloběhu. Voda v kašnách nebyla stojatá, ale nestále proudila.  

Ve dnu kašny na Malém náměstí z počátku 19. století lze spatřit kruhové otvory. Do jednoho
z nich ústila podzemní přítoková trubka z výše položené barokní kašny s obeliskem. V dalším otvoru byla zabodnutá kolmá roura jako přepad, která ústila do odpadní roury. Odpad vedl pod zemí na louku za domem zvaným Opatrovna u řeky. Jeden z otvorů je dodnes ucpaný dřevěnou zátkou, která bývala připevněná řetězem do kovového očka na obrubě kašny. Když bylo třeba kašnu vyčistit, zátka se vytáhla a voda odtekla do odpadní roury. Zpravidla u těchto oček se z kašny také vytahovala voda šoufkem na dřevěné násadě. Proto zde bývá kamenná obruba ohlazená a vymletá používáním.

Staré potrubí v zemi nikdo neobnovoval a jak postupně prohnilo, tak voda ze strážských kašen zmizela. Stalo se to ještě předtím, než došlo k velkým výkopovým pracem při pokládání moderního vodovodu na přelomu 60. a 70. let minulého století. Jakmile se voda z kamenné kašny dlouhodobě vypustí, tak se jednotlivé díly jakoby "rozeschnou" a po opětovném napuštění trvá, než se spáry zatáhnou a přestanou propouštět. Původně se spoje tmelily sírou a zvenku je držely kovové svorky zalité olovem. 

Na zimu se kašny zateplovaly

Zvenku se kašny opatřily bedněním ze širokých vodorovných fošen, které se v rozích křížily. Byl z nich udělán i vrchní kryt, v němž byl otvor zhruba 80 x 80 centimetrů k nabírání vody šoufkem na dřevěné násadě. Prostor mezi kamennou kašnou a bedněním se vyplňoval hrabankou z lesa nebo suchým rákosím, aby voda nezamrzala. Tyto práce zřejmě organizovala obec a vykonávali je pověření občané. Ještě ve 20. století instaloval bednění na kašnu na Malém náměstí pan Krýso. Když zestárl, převzal tuto povinnost jeho soused pan Bednář z takzvané Opatrovny. Pan Křenek s povozem zase obstarával izolační výplň.

Přítok se reguloval z dřevěné budky v rybníku Budka

Původně se přítok vody do kašen reguloval přímo v napájecím rybníku Budka za městem. Ve vodě tam stávala uzamykatelná dřevěná budka, která chránila regulační zařízení. Později si předkové udělali za vraty bývalého statku Holických na velkém náměstí regulační šachtu a v ní šoupě. Dvorem Holických totiž vedla nejkratší přímou cestou přítoková trubka z rybníku do nejvýše položené vlastenecké kašny na velkém náměstí. 

Pamětník Jiří Křenek objasnil napájení kašen, které fungovalo celá staletí.
Rozhovor publikoval Jindřichohradecký týdeník.